VZměny v odpadovém hospodářství ve Vysokém Mýtě začaly už v 80. letech minulého století, kdy se po provedených hloubkových vrtech zjistila na Vysokomýtsku obrovská zásobárna vody, kterou bylo potřeba ochránit. „Z toho důvodu nám bylo nařízeno zrušit skládku a za státní prostředky se postavila drtírna. Ta sloužila pro Vysoké Mýto, Choceň, Ústí nad Orlicí a Českou Třebovou. Bylo potřeba, aby byl odpad nějak využit. Z toho důvodu jsme se rozhodli, že začneme třídit odpad. Dali jsme dvoje popelnice, jedny zelené a jedny šedé. Šedé byly na organický odpad a do zelených jsme dávali druhotný odpad. Později jsme zjistili, že je potřeba třídit i velkoobjemový odpad. Ve Vysokém Mytě byly jednou za čtvrt roku přistavovány kontejnery a vleky,“ řekl bývalý ředitel technických služeb Miroslav Potůček. To však nebylo ideální řešení, a proto byly v roce 1993 otevřeny sběrné dvory. „Je pravda, že v té době se jezdilo do Vysokého Mýta dívat na to, že se dá třídit odpad. Ani to nám nestačilo. Objednali jsme velkoobjemové zvony a třídili jsme odpad na papír, sklo a plasty,“ dodal Miroslav Potůček.
Aktuálně najdeme ve Vysokém Mýtě a na místních částech kolem stovky sběrných míst. „Frekvence svozů tříděných složek se zdvojnásobila. Jezdíme pro tříděný odpad každé pondělí a každý pátek,“ řekla vedoucí odpadového hospodářství z Technických služeb Vysoké Mýto Ivana Pokorná. Svoje nádoby na papír, plast a bioodpad mají také občané bydlící v rodinných domech. „Vysoké Mýto udělalo od dob ředitelování pana Potůčka obrovský skok. Máme pořád rezervy, ale jsme na tom velmi dobře. Občan ve Vysokém Mýtě může třídit plast, může třídit papír, sklo čiré i barevné, může třídit kovy, oleje a může třídit i bioodpad. Na sběrném dvoře je spousta možností, kam jaký odpad roztřídit, do jakého kontejneru ho dát,“ řekla Ivana Pokorná.
A co tedy vyhodit do černých popelnic či kontejnerů? „Ve směsném odpadu by měl být jen zbytkový odpad, co už nejde dál roztřídit. Například tam můžete házet popel z uhlí, cigaretové nedopalky nebo mastné papíry, jako je obal od másla nebo od sýrů například od hermelínu, od romadúru. Můžou tam lidé házet jednorázové plenky, vložky, jednorázové roušky,“ řekla Tereza Pinkasová z odboru životního prostředí Městského úřadu Vysoké Mýto. Dále zbytky tepelně upraveného jídla, kosmetické ubrousky, zvířecí exkrementy, keramiku, porcelán, zrcadla či klasické žárovky. Vše ostatní se dá vytřídit. „Větší chybou je odpad hodit do směsného odpadu než ho špatně vytřídit, protože z tříděných kontejnerů ještě pokračuje na třídící linky, kde ho pracovníci přeberou a dají ho k energetickému využití nebo k recyklaci,“ dodala Tereza Pinkasová.
„Když jsem v roce 1999 odcházel do důchodu, tak jsem měl takovou radost, že alespoň jsme to ve Vysokém Mýtě začali a že určitá část lidí vzorně třídí. Mrzí mě dneska, po 22 letech, že někteří lidé nejsou schopni třídit odpad, jak by bylo potřeba,“ dodal Miroslav Potůček.